Svět AI a zbrojení se začíná propojovat: Startupy, velké technologie a měnící se hranice válečnictví
Umělá inteligence a zbrojení se stále více propojují. NATO aktivně vyzývá startupy, aby se zaměřily na vývoj obranných technologií, zatímco technologičtí giganti jako Google, Microsoft a Meta masivně investují do infrastruktury pro AI. Do toho se Google opatrně otevírá otázce využití umělé inteligence pro vojenské účely, čímž boří dosavadní tabu v technologickém světě.
NATO podporuje válečné startupy, venture kapitál už reaguje
NATO v posledních letech aktivně podporuje startupy a vyzývá je k zapojení do oblasti obranných technologií. Jedním z klíčových projektů je akcelerační program DIANA (Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic), jehož cílem je vyhledávat a urychlovat inovace s duálním využitím – tedy s možností civilního i vojenského nasazení. Tento program nabízí šestiměsíční akceleraci startupům a malým firmám, které chtějí své technologie uplatnit v obranném sektoru, a poskytuje jim finanční podporu až do výše 100 000 eur.
Kromě toho vznikl Inovační fond NATO (NATO Innovation Fund) s rozpočtem 1,1 miliardy eur, který investuje do startupů vyvíjejících technologie jako drony, robotiku či kvantové počítače. Tento fond spolupracuje s evropskými venture kapitálovými firmami a přináší do zbrojení dynamiku startupového prostředí.
V České republice se do těchto aktivit zapojila agentura CzechInvest ve spolupráci s Ministerstvem obrany, které vytvořilo jedno z akceleračních pracovišť programu DIANA. To znamená, že i české firmy mají přímý přístup k podpoře a financování v této strategické oblasti.
Technologičtí giganti navyšují investice do AI infrastruktury
Zatímco NATO sází na startupy, velké technologické společnosti si uvědomují, že bez masivní infrastruktury pro AI nelze udržet tempo. Google, Microsoft a Meta oznámily bezprecedentní investice do výpočetních kapacit, aby zvládly narůstající poptávku po umělé inteligenci.
Společnost Alphabet (Google) oznámila, že v roce 2025 plánuje investovat 75 miliard dolarů do technické infrastruktury – především do serverů a datových center. Microsoft jde ještě dál a v nadcházejícím fiskálním roce plánuje utratit až 80 miliard dolarů. Meta se připojuje s rozpočtem 60 až 65 miliard dolarů.
Hlavním důvodem těchto obrovských investic je nutnost udržet krok s AI modely, které pohánějí cloudové služby, generativní modely a v neposlední řadě i aplikace využívané v obranných a bezpečnostních systémech.
Google otevírá téma AI zbraní
Ještě před několika lety Google odmítal jakékoli využití AI pro vojenské účely. V roce 2018 pod tlakem zaměstnanců firma dokonce odstoupila od smlouvy s Pentagonem na AI analýzu videí v rámci projektu Project Maven.
Nyní však Google mění kurz. Mateřská společnost Alphabet aktualizovala své etické směrnice a odstranila část, která zakazovala vývoj AI aplikací „pravděpodobně způsobujících újmu“. Tento posun vyvolal ostrou reakci lidskoprávních organizací, jako je Human Rights Watch, která varuje, že AI může „zkomplikovat odpovědnost“ za válečná rozhodnutí s potenciálně smrtelnými následky.
Google naopak tvrdí, že spolupráce firem a demokratických vlád na vývoji AI může zajistit bezpečnější a regulovanější využití AI pro obranné účely. Alphabet zdůrazňuje, že AI musí být vedena „jádrovými hodnotami jako je svoboda, rovnost a respekt k lidským právům“.
AI zbraně: revoluce, nebo hrozba?
Vojenské nasazení umělé inteligence už dávno není sci-fi. Válka na Ukrajině ukázala, že AI poskytuje významnou taktickou výhodu. AI se využívá pro rozpoznávání cílů, řízení dronů či zpravodajské analýzy.
Největší obavy vzbuzují autonomní zbraně, tedy systémy schopné samostatně rozhodovat o likvidaci cílů. Kritici varují, že pokud se tato technologie dostane mimo kontrolu, může vést k masovému zabíjení bez lidského dohledu.
Dokonce i slavné Doomsday Clock (Hodiny posledního soudu) varují, že AI řízené zbraňové systémy již byly nasazeny na Ukrajině a na Blízkém východě a že několik států aktivně pracuje na jejich integraci do svých armád.
Jsme na prahu nové éry?
Spojení umělé inteligence a vojenských technologií nabírá na obrátkách. NATO podporuje startupy a otevírá dveře inovacím, technologické firmy masivně investují do AI infrastruktury a Google přehodnocuje svůj přístup k AI zbraním.
Jsme svědky proměny paradigmatu, kdy se AI stává nejen nástrojem pro inovace v byznysu, ale i klíčovým prvkem geopolitického soupeření. Hranice mezi etickým využitím AI a její militarizací se stále více stírají. Otázka už není zda, ale jak a kdo bude AI na bojišti kontrolovat.
Vy starší si určitě pamatujete, že kdysi existovala nějaká pravidla pro roboty. Asimovovy zákony říkaly, že robot nesmí ublížit člověku nebo dopustit, aby mu bylo ublíženo. Jenže mám pocit, že jsme tohle období nějak přeskočili. Najednou už neřešíme, jestli AI zbraně budou, ale kdo je bude mít dřív a v jakém rozsahu. Možná jsme už dávno překročili červenou čáru, jen jsme si toho nevšimli.
Kyberbezpečnost a kyberválka: když válka není vidět, ale bolí
Kyberválka na první pohled nebolí. Není hmatatelná a odehrává se ve virtuálním prostoru. Jenže náš svět je dnes téměř celý přesunutý právě tam. Ve druhé světové válce bylo nutné vybombardovat centrální sklad potravin, aby lidé neměli co jíst. Dnes? Stačí vypnout elektřinu nebo internet – a výsledek je stejný.
Útoky se přitom nemusí týkat jen států nebo institucí, ale i jednotlivců. Ukradnou vám peníze, ale to je jen začátek. Jak říkali indiáni o fotografii – ukradnou vám i duši. A co máte cennějšího než svou intimitu, přátele, důvěru? Stačí dobře cílená dezinformace, deepfake, hacknutý účet – a najednou jste někým, kým nejste.
Viděli jsme to i na příkladu paní Miroslavy Němcové – stačilo, aby někdo zveřejnil falešný příspěvek pod jejím jménem, a politická i mediální scéna byla rázem v pohotovosti. Zpochybnit realitu je dnes snazší než kdy dřív.
Je proto potřeba se bránit. Kyberbezpečnost je klíčovým tématem, o kterém mluvím i na svých workshopech. Ochrana před deepfaky, phishingem, zneužitím dat – to nejsou témata budoucnosti. To je realita. A otázka zní: jsme na ni připraveni?