Umělá inteligence se šíří rychle a proměňuje práci i vzdělávání, ale její přijetí není všude stejné. Nová zpráva Anthropic Economic Index ze září 2025 nabízí detailní pohled na to, jak lidé a firmy po celém světě používají model Claude. Zvlášť zajímavé je, že v datech se objevuje i Česká republika – a její pozice leccos napovídá o našem současném postavení v oblasti AI.
Jak se mění způsob práce s AI
Podle reportu je stále nejčastější oblastí, kde lidé využívají Claude, programování. Přes třetinu konverzací se točí kolem kódu. Zároveň ale roste podíl vzdělávacích a vědeckých úkolů – AI si hledá cestu do škol, laboratoří i mezi studenty. Důležitý je i posun ve stylu práce: uživatelé už nevyužívají AI jen k drobné pomoci, ale čím dál častěji jí zadávají celé úkoly. To ukazuje, že důvěra v nástroje roste a AI se začíná chovat jako skutečný asistent, ne jen doplněk.
Kde se AI používá nejvíc
Zpráva potvrzuje to, co se dalo tušit: adopce AI je nejvyšší v bohatších a technologicky vyspělých zemích. Singapur nebo Kanada vykazují násobně vyšší využívání AI na hlavu, než by odpovídalo jejich velikosti. Oproti tomu Indie, Indonésie či Nigérie jsou výrazně pod průměrem – ukazuje se tu klasická digitální propast.
Ani Spojené státy nejsou homogenní: nejvíc „AI na osobu“ se tu odehrává v District of Columbia a v Utahu, zatímco Kalifornie, i přes svou pověst Silicon Valley, není na špici.
Česká republika: na trajektorii, ale s velkým prostorem k růstu
Na přiloženém grafu, kde Anthropic porovnává míru využívání AI s HDP na pracovní osobu, je vyznačeno i Česko (CZE). Naše země se nachází zhruba uprostřed – společně s Polskem, Slovenskem a Maďarskem. To znamená, že používáme AI v míře odpovídající naší ekonomické síle. Nejsme pozadu, ale zatím ani nevystupujeme nad průměr.
To je důležitý signál. Zatímco západoevropské země jako Německo, Francie či Nizozemsko se nacházejí o něco výš, tedy AI využívají více, než by odpovídalo samotnému HDP, Česko zůstává „na křivce“. Pokud chceme držet krok s technologickými lídry a nezůstat jen na průměru, budeme muset investovat do digitalizace, dostupnosti nástrojů a hlavně do vzdělávání – aby lidé i firmy dokázali AI reálně začlenit do své práce.
Pozitivní ale je, že startovní pozici máme solidní. Nejsme mezi zeměmi, kde AI zatím prakticky neexistuje. Spíš stojíme na křižovatce: buď se posuneme blíž k evropským lídrům, nebo se spokojíme s tím, že zůstaneme „tak akorát“.
Firemní využití: efektivita před kreativitou
Ve firmách se AI používá jinak než u běžných uživatelů. Přes API Claude proudí hlavně úkoly spojené s programováním, administrativou a automatizovatelnými procesy. Kreativní nebo vzdělávací využití je zatím spíš okrajové. Firmy se dívají hlavně na návratnost – pokud AI zvládne daný úkol spolehlivě, jsou ochotné platit, i když není nejlevnější.
Pro složitější aplikace ale naráží na limity: nedostatečnou digitalizaci, roztříštěná data nebo organizační překážky. To se týká i českého prostředí – bez systematické práce na infrastruktuře a procesech se potenciál AI nedá plně využít.
Co z toho plyne pro Česko
Zpráva Anthropic Economic Index ukazuje, že AI se stává důležitou součástí práce i vzdělávání, ale zároveň zdůrazňuje rozdíly mezi státy. Česká republika není ani outsider, ani lídr – jsme někde uprostřed. To je na jednu stranu uklidňující, na druhou stranu varovné.
Pokud nechceme, aby nám ujel vlak, musíme se zaměřit na tři klíčové oblasti: infrastrukturu (rychlý internet, cloud, digitalizovaná data), vzdělávání (od škol až po firemní školení) a podporu adopce AI v podnikání i státní správě. Jinak se může stát, že zůstaneme jen v pozici uživatelů průměrné intenzity, zatímco naši sousedé i konkurenti budou využívat AI naplno.